(IJVo CMS)

Profesor stál před jeho třídou filozofie a měl před sebou různé předměty. Když hodina začala, bezeslovně zvedl prázdnou a velmi velkou sklenici od majonézy a začal ji naplňovat golfovými míčky. Poté se studentů zeptal, jestli je sklenice plná. Souhlasili, že ano.

Dnes jsem potřeboval zjistit termíny jarních prázdnin. Tak jsem zadal do adresního řádku internetového prohlížeče „termíny prázdnin v ČR“ a pak jsem klepnul v seznamu vyhledaných odkazů na druhý řádek s nápisem „Termíny jarních prázdnin v ČR 2011 – 2016“.

Začal jsem prohlížet seznam termínů prázdnin, které jsou rozděleny dle okresů sídla školy, a přitom jsem si všimnul, že je „Hodonín“ vytištěno silně.

Povídám si „Jak mohli zjistit, že bydlím v okrese Hodonín? Jak to mohli dokázat, když se připojuji přes pevnou linku?“

Milí přátelé, přeji Vám příjemné prožití vánočních svátků a nechť je rok 2012 Vaším doposud nejúspěšnějším ro­kem.

Muž se prochází po břehu, na který příliv vyplavil spoustu mořských hvězdic.
Vidí starce, jak se shýbá, zvedá jednu hvězdici a hází ji zpátky do moře.

Jednoho dne se v zámotku objevil malý otvůrek; člověk seděl a několik hodin pozoroval motýla, jak se usilovně snaží protlačit tělo tímto malým otvůrkem ven. Pak se zdálo, jako by byl stále na jednom místě. Zdálo se, že se dostal tak daleko, jak jen mohl a že se už dále dostat nemůže.

Malý chlapec sezeptal maminky:
„Proč pláčeš?“
„Protože jsem žena,“ odpověděla mu.

Než Pán Bůh vytvořil ženu, pracoval už šestý den přesčas.

Anděl se zjevil a řekl: „Proč se tou jednou bytostí zabýváš tak dlouho?“

Úsměv nestojí nic a vynáší mnoho. Obohacuje toho, kdo jej přijímá, aniž by ochuzoval toho, kdo jej daruje. Trvá chvilku, ale vzpomínka na něj bývá stálá.

Přišla mi emailem zajímavá prezentace k tématu Kruhy v obilí.

Dva andělští poutníci se zastavili, aby strávili noc v domě bohaté rodiny. Rodina byla nepohostinná a odmítla anděly nechat v místnosti pro hosty.